Jaká sladidla jsou vhodná při PCOS

12. září 2017 v 16:05 |  Dieta
V jednom ze starších článků jsem uváděla seznam toho, čemu se při PCOS vyhýbat nebo se nejlépe úplně vzdát. Na tomto rozsáhlém seznamu jste jistě zaznamenaly jídlo bohaté na cukry. Tomuto bodu bychom měly věnovat zvýšenou pozornost, a to nejen v období těhotenství. Pokud vám bylo diagnostikováno PCOS, tak jste přirozeně ohrožené zvýšeným rizikem vzniku cukrovky, v těhotenství pak té těhotenské.

Dnes se budu věnovat článku od Amy nebo-li PCOSdivy, ktreá uvádí seznam sladidel, které jsou a nejsou pro PCOS vhodné.

Největším zlem je pro nás veškerý rafinovaný cukr. A co že si pod tímto pojmem můžeme představit? Jedná se o chemicky ošetřený přírodní (hnědý) cukr. Chemickými postupy je přírodní cukr zbaven melasy a vybělen. Díky těmto procesům dochází k odstranění vitamínů a minerálů z cukru a snižuje se tak jeho výživová hodnota prakticky na nulu. Ovšem stále v něm zůstává spousta energie, díky níž je rafinovaný cukr kalorickou bombou a napomáhá k nárůstu naší tělesné hmotnosti.

Jelikož trpíme PCOS, bylo by pro nás úplně nejlepší se cukru tedy úplně vzdát. Ale to není zase až tak jednoduché, tělu by časem mohla začít chybět energie a občas prostě chuť na sladké dostane každý, nebudeme tvrdit, že ne. Co tedy dělat? Jak nahradit cukr a přitom sladkou chuť zachovat?

Amy doporučuje následující sladidla:
1/ Stevie. Jedná se o přírodní sladidlo, které má prokazatelné pozitivní zdravotní účinky jako jsou proti-zánětlivé a antioxidační vlasnosti. Velkou výhodou stevie je zároveň to, že si ji můžeme v květináčku na okně vypěstovat i u nás. Zároveň je stevie zhruba 200-300x sladší než samotný cukr, tudíž ji nepotřebujeme k oslazení takové množství. Stevie se zároveň prodává i jako roztok. V tomto případě si však raději pořádně přečtěte složení výrobku. Podle Amy totiž některé společnosti přidávají ke stevii i jiná, alternativní sladidla jako je xylitol a erythritol. Amy doporučuje zakoupit organický zelený prášek ze stevie, která by měla být bez jakýchkoliv přídavků. Pokud se mě týče, tak já ráda stevii vynechám. Jeden čas jsem držela Dukanovu dietu a musím přiznat, že mi stevie vůbec nechutnala, měla jakousi pro mě chemickou pachuť, takže jsem pravděpodobně měla nějakou "nastavovanou" variantu.

2/ Med. Asi nejstarší sladidlo vůbec, které má nízký glykemický index a údajně má i antimikrobiální vlastnosti. Samozřejmě bych spíše doporučila do medu trochu víc investovat a koupit u včelaře nebo v bio obchodě než někde v marketu.

3/ Javorový sirup. Stejně jako med i javorový sirup má nízký glykemický index. Pozor při nákupu, přečtěte si složení, ať máte jistotu, že kupujete 100% javorový sirup bez příměsi sirupu kukuřičného.

4/ Monk fruit, česky Luo-chan-kuo, který se nazývá rovněž jako arhatovo nebo buddhovo ovoce. Ve volné přírodě je vzácný, ale pěstuje se pro svoje plody, které se používají v tradiční čínské medicíně a zároveň je v Číně oblíbené jako nízkokalorické sladidlo. U nás se dá zakoupit na internetu jako 60 ml extrakt, ale není úplně nejlevnější (necelých 600 Kč).

5/ Sirup z jakonu. Jakon je rostlina, která pochází z Jižní Ameriky a utváří sladké hlízy. Vylisováním šťávy z hlíz a šetrným odpařením se vyrábí přírodní sladidlo. Dá se zakoupit i u nás ve vybraných eshopech.

Běžně dostupná sladidla, které známe z obchodů nejsou úplně vhodná při PCOS. Hlavním důvodem je to, že nejsou přírodního původu, ale připravují se uměle, chemicky. Pro vyšší benefit z příjmu sladidel bychom měly preferovat jejich přirozeně přídoní původ.

Jako vhodné alternativy se mohou jevit agávový nektar nebo kokosový cukr. Obě tyto sladidla jsou přírodní, s nízkým glykemickým indexem, ovšem oba obsahují vysoký podíl fruktózy. Správný cukr, kterým chceme sladit by totiž neměl obsahovat příliš velká množství jednoduchý cukrů, takzvaných monosacharidů, jako je právě fruktóza či glukóza.

Pokud nutně potřebujete uspokojit svoje choutky po sladkém, zkuste si najít takové přírodní sladidlo, které vám bude vyhovovat a snažte se jeho příjem udržovat na nejnižší možné hranici. A pokud to jen trochu jde, zkuste cukr postupně ubírat, zejména ze svých nápojů, protože nejlepším nápojem je opravdu čistá voda. A pokud potřebujeme nutně pít čaj či kávu, tak jen pamatujte, že chuť obou nápojů bude daleko přirozenější, pokud cukr postupně budete ubírat až do okamžiku, kdy jej vyřadíte úplně Mrkající
 

Těhotenství s PCOS

29. srpna 2017 v 15:14 |  Snažíme se o mimi
Omlouvám se za trochu delší odmlku.. Poslední tři měsíce mi utekly jako voda. Jak jsem již psala v minulém článku, mám v hlavě spoustu nápadů na nové články, ale potřebovala bych k tomu trochu více času.. Nebudu tvrdit, že mě těhotenství nějak zásadně ovlivňuje. Mám velké štěstí a naše miminko je vzorňák, špatně mi bylo pouze mezi 4. a 7. týdnem a od té doby mám převážně pocit, že těhotná ani nejsem. Samozřejmě občasná únava se objevuje, ale není to nic zásadního a k těhotenství to prostě patří..

Trochu vyděšená jsem byla na dovolené, kterou jsem měla na přelomu července a srpna, kdy jsem prostě jeden den ráno zničeho nic našla na toaletním papíře krev. Nejprve jsem se domnívala, že mi praskl hemeroid, ale pak jsem zjistila, že krev není z konečníku, celodenní špinění mě znejistělo a vyděsilo, přeci jen, v průběhu 10. týdne jsem už doufala, že mě nic podobného nečeká. Pro jistotu jsme ukončili dovolenou o něco dříve a doběhla jsem si k lékaři.. Nedokážu ani popsat, jak šťastná jsem byla, když jsem viděla naše miminko na ultrazvuku, jak se vrtí, mává ručičkama a nožičkama a je naprosto v pohodě Usmívající se Pokud vás některou potká něco podobného, tak mohu jen poradit - určitě si zajděte k lékaři, přeci jen, jistota je jistota. Lékařka mi řekla, že v mém případě na to měly pravděpodobně vliv vysoké teploty, které ten týden byly, pak zřejmě zvýšená fyzická zátěž.. No a prostředí dovolené a mírná zácpa asi taky nebyly úplně ideálními podmínkami..

Ty z vás, co četly předchozí příspěvek, tak budou jistě zvědavé, jak dopadl velký prvotrimestrální ultrazvuk. S potěšením musím konstatovat, že dopadl dobře..

Rozhodující je ultrazvuk, kterému se říká NT, se má provádět mezi 11. a 13. týdnem. Na toto vyšetření je potřeba navštívit specializovaného, řádně proškoleného lékaře, který je schopný z vyšetření správně určit všechny parametry a odečíst tak v kombinaci s hladinami PAPPA (Pregnancy-associated plasma protein A nebo-li česky plazmový protein A asociovaný s těhotenstvím) riziko možných genetických vad. Převážně se tímto vyšetřením může vyloučit riziko Downova syndromu a nebo jiných chromozomálních odchylek. Z NT ultrazvuku lékař zároveň určí definitivní termín porodu, což nám pomáhá určit den, kdy se zaregistrujeme do porodnice, zejména pokud bydlíte v Praze nebo v okolí některé vyhlášené porodnice, tak je pro vás tento údaj důležitý. Třeba pražské Podolí a Apolinář registrují přesně v den vašeho 14+0 tt, online registry se spouštějí v 8:00. Bulovka oproti tomu registruje online již 13+3 tt, ovšem po registraci vám zašlou emailem formulář, se kterým se do 1 měsxíce musíte dostavit na oddělení registrace v nemocnici, jinak vám místo nezarezervují.

Ale zpátky k NT. Po zadání správných hodnot z ultrazvuku se kombinací těchto hodnot a biochemického vyšetření PAPPA a FβhCG dopočte vaše individuální riziko genetických vad. Obě hodnoty by měly být ideálně co nejblíže k hodnotě 1 MoM. Dále se k výpočtu rizika zohledňuje věk matky, samozřejmě, vyšší věk = vyšší individuální riziko. U PAPPA je dobré, pokud je hodnota vyšší než 0,5 MoM, ovšem ani hodnota nižší nevylučuje, že se narodí miminko bez genetického postižení, zvláště pokud není vidět žádná výrazná změna či porucha na ultrazvuku.

Mě vyšla vyšší hodnota FβhCG. Ovšem ta se naštěstí nijak nepojí s genetickou vadou miminka. Jde jen o vyšší riziko vzniku těhotenské cukrovky nebo preeklamsie, což je komplikace vyskytující se pouze v těhotenství u asi 14% žen, kterou doprovází zvýšený krevní tlak, otoky končetin a v obličeji, nebo snížená funkce ledvin spojená s následným výskytem proteinů v moči. Vyskytuje se v průběhu nebo ke konci těhotenství, a může vést k předčasnému porodu či rizikovému průběhu těhotenství, zvláště pokud přeroste v eklampsii. Ke konci tehotenství může být tento stav indikací k okamžitému cisařskému řezu.

Ale nelekejte se. Vzhledem k naší diagnóze PCOS visí jak těhotenská cukrovka, tak preeklampsie ve vzduchu ještě dřív, než otěhotníme. Ne že bych komplikace těhotenství studovala předem, ale jak pročítám řadu článků o PCOS, několikrát jsem na zmínku o rizicích v těhotenství narazila, takže mě to nechalo zcela klidnou.. Cukrovku mohu ovlivnit tím, že zredukuji příjem sladkostí - což je pro mě nyní docela náročný úkol.. A pokud se u mě rozvine preeklampsie? To zřejmě moc neovlivním, nebo jsem minimálně dosud nezjišťovala, jak to zařídit. Ale je to pro mě aspoň námět k zamyšlení..

A abych tady nemluvila jen o stavech, které nám těhotenství mohou zkomplikovat po stránce zdravotní.. Máme tady i stav psychický. Hodně mi pomáhá jóga a jsem svému miminku vděčná, že mi umožňuje stále bez komplikací cvičit. Nejen, že to pomáhá mému tělu, proti bolestem zad, ale i mě to udržuje v dobré psychické rovnováze. Dokud se totiž do té situace nedostanete, tak neuvěříte, co vám mohou lidi ve vašem okolí říci..

Naivně jsem si říkala, že když moje nejbližší okolí ví, že mám PCOS a že to tedy v překladu pro normální smrtelníky znamená, že přirozeně neovuluji a tím pádem nemohu otěhotnět, že se se mnou budou radovat z mého velkého a pro mě stále zázračného úspěchu - tedy otěhotnění bez IVF a jakékoliv medikace. Pravdou je, že většina mých blízkých měla radost se mnou a manžel dokonce řekl že on sám již nedoufal, ale že je na mě hrdý, že jsem to nakonec dokázala. O to větší zklamání přišlo, když jsem radostnou novinku sdělovala své mámě a jedné blízké kamarádce. Od obou jsem slyšela dost podobnou větu: "Všechno to bylo jen v hlavě, viď? Proto vám to nešlo.."

Ano, pokud nemáte dva roky ovulaci, tak opravdu hlava začne pracovat na plné obrátky a moc vám to nepřidá. Zvlášť když vám pak ještě na gynekologii řeknou, že bez IVF těžko otěhotníte.. Snažíte se hledat cesty, jak tělo donutit, aby fungovalo a postupně se do celého kolotoče boříte hlouběji a hlouběji.. V jeden okamžik mám pocit, že už jsem neřešila vůbec nic jiného, jen literaturu, která by mi řekla něco nového, co ještě neznám a třeba něco, co by tentokrát opravdu zabralo.. Ale opravdu si zasloužíme, aby nás za to někdo soudil? Ať už jde o rodinu či bezdětné kamarády?

Další články


Kam dál

Reklama