Jaký typ PCOS máte?

6. listopadu 2017 v 17:23 |  Diagnostika
Syndrom polycystických ovarií, PCOS, je jedna z nejčastějších dosud ne zcela pochopených hormonálních poruch žen. Zjistit dostatek informací právě o vašem zdravotním stavu, je důležité pro individuální přístup a léčbu PCOS. Jak můžeme tedy určit, kterým typem PCOS trpíme a jak se o sebe správně starat?

Vím, že tady celoplošně doporučuji bezlepnkovou a bezmléčnou dietu, ovšem nutno podotknout, že tento životní styl nemusí prospívat každé z nás, některé z toho můžeme být zmatené nebo dokonce až frustrované, protože co když nám doktor sice diagnostikoval některé hormony zvýšené a jiné ne? Opravdu se musíme pustit do života bez lepku a mléka?

U PCOS se můžeme setkat s řadou hormonálních poruch, včetně zvýšeného LH (luteinizačního hormonu), zvýšeného testosteronu nebo jiných mužských pohlavních hormonů, zvýšeného prolaktinu, abnormálních hladin kortizolu, nízkého progesteronu a estrogenu, nebo naopak s estrogenovou dominancí a rovněž s inzulinovou rezistencí. Mohou se nás týkat úplně všechny tyto nerovnováhy, ale nemusí. Zrovna tak můžeme trpět všemi symptomy, jako je akné, nadměrný růst ochlupení na nechtěných místech, vypadávání vlasů, prblémy s ovulací a otěhotněním, ale taky tím vůbec trpět nemusíme.

Z tohoto důvodu je těžké najít jeden optimální výživový směr, který by posloužil celoplošně všem ženám s PCOS.

Důležité je zjistit, jak jsme na tom s krevním cukrem a inzulinovou rezistencí. Můžeme mít sice problémy hubnout a nemenstruoavt, ale nutně to neznamená, že musíme mít vysoký cukr a inzulinovou rezistenci. Lékař by vám rozhodně měl udělat test, zpravidla se dělá OGTT = glukózový toleranční test, který podstupují i těhotné ženy, aby se zjistila reaktivita inzulinu po vypití roztoku glukózy. Může se totiž stát, že ženy s nadváhou nemají vůbec problémy s ovulací a mají normální hladiny cukru, a naopak, velmi štíhlé ženy mohou mít nepravidelnou ovulaci a inzulinovou rezistenci. Bez znalosti našeho krevního cukru a reaktivity inzulinu je pak ovšem velmi složité a matoucí, jaký způsob stravování zvolit.

Jsou dva tělesné typy PCOS: silný typ a štíhlý typ.
Lepší označení však je svalově rezistentní pro silný typ, což jsou ženy, které si snadno ukládají tuk a tukově rezistentní pro štíhlý typ, což jsou ženy, které tuk tak rychle nenabírají.

Dále se pak musíme zamyslet i nad inzulinovou rezistencí - buďto jsme více rezistentní nebo naopak více citlivé k inzulinu. Pokud jsme citvlivé, probíhá signalizace pomocí inzulinu dobře a živiny se dostávají snadno do našich orgnánů. Pokud však jsme rezistentní, potřebujeme mnohem více inzulinu k tomu, aby se živiny do cílových orgánů dostaly. U PCOS nás zajímají zejména vaječníky, játra, svaly a tuk. Dokonce můžeme mít citlivější pouze některý orgán, ale ostatní ne. Zejména vaječníky zůstávají citlivé vůči inzulinu, což se u PCOS projevuje nerovnováhou ženských pohlavních hormonů prakticky u všech žen s PCOS, zatímco symptomy se u nás všech shodovat nutně nemusejí.

I tady ořijdou na přetřes zmíněné dva typy PCOS: 1/ ženy, které snadno přibírají na váze a mají potíže následně zhubnout, 2/ ženy, které nadváhou netrpí, dokonce ani nemají veliké komplikace s hubnutím, ale pokud se při hubnutí blíží k nějaké pomyslené vysněné metě, tak těch posledních pár kilo prostě nejde dolů.

Jaký je tedy rozdíl mezi dvěma typy PCOS?
1/ Pokud jsou vaše tukové buňky rezistentní a nereagují dostatečně rychle na potřebu inzulinu, můžete mnojem hůře nabírat tělesný tuk. A jelikož se vám do tkání snadno vstřebávají živiny a glukóza, můžete mít problémy s nízkým krevním tlakem a inzulinovou rezistencí. Jedná se tedy o štíhlý typ žen, které mají tukovou rezistenci. Nenabírají sice tak snadno tuk, ovšem trpí nižší energií a častými skoky krevních cukrů.

2/ Druhý typ žen, který se označuje jako silný typ žen nebo jinak svalově rezistentí. Svaly těchto žen jsou rezistentní k inzulinu, nepřijímají živiny tak rychle a proto si je často uskladňují ve formě tělesného tuku. Tyto ženy častěji trpí únavou a špatně tolerují cvičení. Navíc často přibírají tělesný tuk. Po cvičení dobře reagují na karbohydráty, která snadno vstřebávají do svalů bez nutnosti inzulinu.

A samozřejmě ještě můžeme přidat činnost hormonů. Ženy se svalovou rezistencí, tedy silný typ, trpá problémy spojenými s vysokým kortizolem, jako je např. zánět, problémy s usínáním, úzkosti. Naopak ženy s tukovou rezistencí neboli štíhlý typ trpí nízkými koncentracemi kortizolu, tedy zvýšená chuť na sladké, únava mezi jednotlivými jídly, problémy při spaní.

Pokud tedy myslíte, že jste spíše šíthlý typ - rozhodně pro vás není vhodná low-carb strava, zatímco silný typ bude na low-carb dietě prospívat velmi dobře. Jaký typ si myslíte, že jste právě vy?
 

Jak upravit svoji fyzickou aktivitu v souladu s PCOS

30. října 2017 v 10:39 |  Cvičení
Tento víkend jsem strávila jako instruktorka jógy na wellness jóga víkendu. Počáteční obavy se brzy rozplynuly i díky podpoře několika kamarádek, které se na víkend přihlásily. Mimojiné s sebou vzaly i svých pár kamarádek. Není tedy asi moc velké překvapení, že jedna z nich trpí pravděpodobně rovněž PCOS. A co jí doporučil gynekolog jako léčbu? Asi správně tušíte - užívání hormonální antikoncepce. Pokud vám lékař nedávno sdělil, že buď PCOS máte určitě, nebo s největší pravděpodobností, měly byste si promyslet několik věcí, nejdůležitější otázkou je kdy chcete zakládat rodinu? Hormonální antikoncepce sice zamaskuje většinu symptomů spojených s PCOS, ovšem - PCOS NEVYLÉČÍ!!! Antikoncepce pouze odsune čas, kdy budete muset řešit, co pro vás a vaše těhotenství PCOS znamená a jak se s ním poprat.

Co nás na naší cestě čeká? Určitě to je změna jídelníčku a změna našeho postoje ke sportu. Po mých současných zkušenostech bych vám rovnou doporučila, abyste se věnovaly hormonální józe. Ovšem je mi jasné, že některým z vás se nebude chtít utrácet peníze za kurz, který není zrovna nejlevnější. Cena kurzu se bohužel odráží od faktu, že licenční značku na tento styl jógy má Dinah Rodriguez z Brazílie, která je výhradní lektorkou nových lektorek. Do ČR zavítá zhruba jedenkrát ročně, kdy tedy nové lektorky vyučuje. No a nutno brát v potaz to, že lektorský kurz je velmi drahý (necelých 30 tis.). Proto pak i klienti platí lektorům za víkendový kurz poměrně vysoké částky. A protože lektorování jógy, zejména pak té hormonální je teď velmi populární, tak se snaží všichni lektoři udržovat plus mínus srovnatelnou cenu.

Ale nyní již k jádru dnešního článku. V první řadě se při redukci hmotnosti nebo správného postoje ke sportu, musíme zaměřit na náš jídelníček. Již jsem vám dříve doporučila, abyste vyřadily lepek a mléčné výrobky. Ovšem daleko důležitější než tyto dvě složky, je zaměřit svoji pozornost na karbohydráty obsažené v našem jídelníčku.

Náš jídelníček by se měl skládat z následujících 3 složek v přesně definovaném množství: 50-55 % cukry (sacharidy), 10-15 % bílkoviny (proteiny) a 25-30 % tuky (lipidy). Pokud máme problém s váhou, můžeme snížit zastoupení cukrů, zhruba na 40 % a naopak zvýšit přísun bílkovin, zhruna na 30 %. Musíme mít na paměti, že PCOS nás bohužel podvědomě nutí k tomu, abychom měly neustálou chuť na sladké nebo častý pocit hladu. Měly bychom proto odolat oblíbené větě: Jez, na co máš chuť, ono si tělo přece samo řekne, co potřebuje.. Protože věřte tomu, nebo ne, ale sladké opravdu tak často nepotřebujeme. Naopak, s PCOS bychom jeho konzumaci měly snížit na minimum.

PCOS nezpůsobuje jen problémy s plodností, ale má na svědomí i nerovnováhu v našich hormonech. Měly bychom se proto snažit úpravou jídelníčku a správně zvolenou fyzickou aktivitou, dostat naše hormony do rovnováhy. Jedním z hormonů, který máme pravděpodobně v nerovnováze je kortisol. Jaké příznaky doprovází nízké nebo naopak vysoké hladiny kortizolu??

Symptomy spojené s vysokým kortizolem:
-problémy s usínáním večer/v noci, i přes pocit vyčerpání
-napuchlý obličej
-probouzíme se rozlámané bez chuti k jídlu nebo naopak s touhou po sladkostech
-potíže s cvičením, horší zotavování se po náročných sportech nebo snížená schopnost uzdravování se po úrazech
-problémy se snižováním hmotnosti, především v okolí břicha
-neodolatelná touha po sladkém a tučném jídle

Symptomy spojené s nízkým kortizolem:
-podrážděnost
-pravidelné mírné bolesti hlavy
-málo energie
-často zapomínáme
-třes nebo podobné projevy mezi jednotlivými jídly nebo těsně před dalším jídlem, cítíme se úplně jako jiný člověk hned po jídle
-velká touha po sladkém a kofeinu mezi jednotlivými jídly
-potíže se spánkem přes noc
-nízký krevní tlak (pod 120/80) a citlivost na jasné světlo nebo slunce
-problémy s trávením
-pomalé spalování tuků i po trénincích, které jsou na vysoké spalování zaměřené, např. sprinty
-potíže se zotavováním se po cvičení, všeobecně nízká tolerance k intenzivnímu cvičení

Ženy, které mají v nerovnováze kortisol, mají problém se zvládáním stresu. To může být odstraněno buď pravidelnou meditací, volbou správného typu cvičení nebo jejich kombinací.
Při problémech s kortisolem náš organismus ztrácí schopnost správně se vyrovnávat se stresem a přestává být tolik robustní a odolný jako když jsme byly mladší. A my potom marně přemýšlíme, jak je možné, že jsme dříve byly schopné být vzhůru do pozdních nočních či brzkých ranních hodin a učit se nebo hýřit někde na večírku, pak stačilo spát pravidelně několik dní a už jsme byly zase jako nové, ale nyní nám padají víčka už v osm večer. Najednou je nám třicet, máme doma čerstvě narozené miminko a kvůli častému nočnímu vstávání jsme úplně vyřízené a máme pocit, že se z toho již nikdy nevzpamatujeme.

Jaké cvičení je pro nás tedy vhodné?
Při vysoké hladině kortizolu se zaměříme hlavně na chůzi, co nejvíce to jde plus si přidáme tak 1-2x týdně krátký intenzivní trénink. Měli bychom se vzdát každodenních intenzivních kardio tréninků, protože právě tyto tréninky hladiny kortizolu ještě zvyšují. Kvůli vysokým hladinám kortizolu totiž tento intenzivní tréninky, zejména v počátcích nemá takový účinek jako u žen s normálními hladinami kortizolu, takže ačkoliv sportujeme jako o život, prakticky nespálíme žádný tuk, což je navíc dost demotivující a stresuje nás to.

Při nízké hladině kortizolu riskujeme, že se cvičením přetrnujeme. Měly bychom proto vyloučit náročné tréninky jako je spinning, CrossFit, bootcamp, sprinty, intenzivní metabolické tréninky a také HIIT. tyto náročné tréninky bychom měly vyřadit hlavně kvůli tomu, že kvůli nízké hladině kortizolu se naše tělo nebude schopno z tréninku dostatečně vzpamatovat, než přijde na řadu další intenzivní trénink. Vhodná je pro nás chůze, tolik kolik jen zvládneme. Potom silový tréninky, klidně s vyšší zátěží, ovšem s nižším počtem opakovaní. Můžeme dělat squaty, různé přítahy s činkami, ale neměly bychom zapomínat na dostatek odpočinku.

Ať už na vás sedí více symptomy doprovázející nízký nebo vysoký kortizol, nezoufejte, jakmile normalizujeme své hormony a dáme do kupy správnou odpověď našich stresových hormonů a kortizolu, můžeme se opět k našim oblíbeným tréninkům vrátit. Z počátku ovšem se musíme zaměřit na to, abychom si dopřály dostatek času na zotavenou, takže si dopřejeme odpočinkové dny bez tréninku, časté procházky, jógu, meditaci. A nezapomeňme na to, abychom nepodlehly našim touhám po karbohydrátech a sladkém, raději si dejme dobré jablíčko či jiné ovoce, dopřejme si malé, zdravé svačinky mezi hlavními jídly a rozhodně nezapomínejme na snídani.

Další články


Kam dál

Reklama