Základní rady jak otěhotnět s PCOS

6. června 2018 v 3:09 |  Snažíme se o mimi
Pravděpodobně některá z vás, stejně jako já, od svého gynekologa slyšela společně s diagnózou PCOS i větu - budete mít problém otěhotnět, případně - pokud do roka neotěhotníte, nejspíš nebudete mít svoje vlastní děti. Ať už je vám 20 nebo 30, není to věta, kterou byste od svého gynekologa očekávaly, a už vůbec ne v okamžiku, kdy třeba ani nemáte partnera.

Já osobně mám ráda, když se mnou lidi jednají na rovinu a nechodí zbytečně okolo horké kaše, ale když jsem necelý rok po svatbě, ve svých 30ti, slyšela od své lékařky, že mám PCOS a o pár měsíců později, než jsem se vůbec z toho šoku vzpamatovala a našla si o diagnóze nějaké základní údaje, to lékařka vyšperkovala slovy, že bez IVF neotěhotním, tak jsem se zhroutila. Psychika šla do háje. Do toho ještě špatné testy na preventivní prohlídce u praktika a odeslání na vyšetření, které mělo vyloučit či potvrdit rakovinu nebo leukémii. Ještě teď si to pamatuji - krásný slunečný srpenový pátek, kdy jsem šla na krev kvůli tomu vyšetření, a večer jsem měla jet na víkend s kamarádkama mimo Prahu, protože jedna se loučila se svobodou. No, sice jsem se fakt snažila, ale celý víkend jsem byla úplně rozhozená a nenaložená, ani tanec, který jinak zbožňuji, mě nebavil.. Naštěstí ani leukémie, ani rakovina se nepotvrdila, "jen ty" polycystické vaječníky zůstaly.

Problém je v tom, že většina gynekologů neví, jak PCOS léčit, protože žádná zázračná pilulka na ně dosud není. Možná někteří z lékařů vědí o tom, že změna stravování a celkově životního stylu by měla prospět, ale člověk je od přírody tvor pohodlný, takže lékaři vědí, že většina z nás chce tu pilulku a změna životního stylu je pro nás sci-fi, proto se ani neobtěžují nám to říci a maximálně nám doporučí, ať si samy něco najdeme a nastudujeme, jinak oni tady jsou, pokud se rozhodneme pro IVF.

Dnes si povíme o 6ti základních krocích, které by nám mohly pomoci otěhotnět, i přesto že nám gynekolog řekl, že to nepůjde.

1/ Zjistěte, zda ovulujete. I když máte PCOS, není vyloučeno, že pravidelně ovulujete. Zjistíte to pomocí měření bazální teploty, ovulačními testy nebo ultrazvukem u lékaře. Pokud zjistíte, že ovulujete, pak k otěhotnění potřebujete spermii, protože samotné vajičko nestačí. Článek, ze kterého čerpám uvádí, že nemáme čekat na pohlavní styk až na den ovulace, což je zároveň i moje vlastní zkušenost. Při léčbě clostilbegytem jsem vždy čekala až na ten den, kdy jsem šla na ultrazvukové vyšetření, zda jsou moje folikuly připravené nebo ne, ani jednou se těhoteství nevydařilo. Zadařilo se až v okamžiku, kdy byl pohlavní styk 3 dny před ovulací. Nejsilnější a nejschopnější spermie dokáže totiž v naší děloze přežít i 4 dny a stále být schopná oplodnění. Oproti tomu, vajíčko umírá do 24 hodin od uvolnění z vaječníku.

2/ Zjistěte důvod, proč neovulujete. Nejsme všechny stejné, proto také není asi překvapením, že důvody toho, proč neovulujeme, mohou být u každé z nás odlišné. Nejčastějšími příčinami však být inzulinová rezistence nebo zánět. Ale to nejsou jediné příčiny. PCOS totiž mohlo způsobit i dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce. A protože důvody vzniku u nás nejsou u všech stejné, ani postup léčby nebude shodný. Někomu pomůže například dieta s nízkým obsahem cukru, ale u jiné z nás to bude naprosto nevhodný způsob, jak se k PCOS postavit. O způsobech, jak se u nás mohlo PCOS vyvinout, budu psát příště.

3/ Zaléčit zánět v našem těle. Jedním z důvodů vzniku PCOS je dlouhodobý neboli chronický zánět v našem organismu. Abychom byli konkrétní, tak:
- zánět žláz nadledvinek a vaječníků způsobuje zvýšené vyplavování testosteronu, narušení normálního menstruačního cyklu a ovulace
- zánět v mozku způsobí reszistenci k leptinu, což je hormon, který nám říká, kdy jsme syté
- zánět v našem těle zároveň naruší schopnost našeho organismu spalovat tuky
- zánět ve svalových buňkách způsobí inzulinovou rezistenci
Abychom zánět vyléčily, měly bychom z jídelníčku postupně vyředit všechny pro-zánětlivé potraviny, kterými jsou:
- všechna zrna - nejen lepek
- cukr, především kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy
- průmyslově vyráběné oleje, jako je sojový, rostlinný či slunečnicový
- soja
- mléčné produkty - ty nemusí způsobovat potíže všem ženám s PCOS, ale je vhodné vyzkoušet jejich vyřazení z jídelníčku či otestování, abyste si to ověřily
Možná vám uvedené potraviny nevadí, ale protože máte PCOS, tak bych doporučila minimálně krátkodobé vyřazení těchto skupin potravin, abyste otestovaly, zda vaše tělo bez nich (ne)funguje lépe.

4/ Zkuste vyléčit svoji inzulinovou rezistenci. Inzulinovou rezistencí nemusí trpět všechny ženy s PCOS, ale pokud jste nepodstoupily test, který by to mohl potvrdit či vyloučit, rozhodně požádejte svého lékaře, ať jej provede. Zlepšení inzulinové rezistence by mělo pomoci zredukovat hladiny testosteronu, vaší tělesnou hmotnost a zároveň zvýšit pravděpodobnost ovulace. U obézních žen pomáhá v boji s inzulinovou rezistencí lék metformin, ovšem pokud nemáte nadváhu, tak lék nedostanete. Pomoci by pak mohla ketogenní dieta.

5/ Spravte svoje střevo. V našem střevě je přítomná veliká řada mikroorganismů, kterým se souhrně říká mikrobiom (dříve mikroflóra). Pro správnou funkci našeho organismu je potřeba, aby zastoupení hodných a zlých bakterií ve střevě bylo vyvážené. Pokud máte PCOS, tak je pravděpodobné, že přítomnost těch špatných/zlých bakterií převyšuje přítomnost těch dobrých/hodných. A co to může mít za následek?
- převaha špatných bakterií může způsobit inzulinovou rezistenci a zánět střeva
- rovněž dojde ke změně naší schopnosti zpracovávat mastné kyseliny a karbohydráty
- velká přítomnost špatných bakterií zvyšuje uskladňování kalorií ve formě tuků
Abychom zvýšily přítomnost dobrých bakterií, je potřeba do našeho jídelníčku zařadit zvýšené množství fermentovaných potravin (třeba kysané zelí nebo čaj kombucha) či začít pravidelně užívat probiotika.

6/ Přestaňte se zabíjet v posilovně. Pro správné fungování organismu je potřeba rozumně uvážit, jaký sport si vybrat a jak moc se mu věnovat. Pokud totiž ráno vstanete a věnujete se intenzivnímu tréninku převážně kardio tréninku jako je běh, spinink či aerobik, a pak celý den prosedíte na židli v kanceláři, tak pravděpodobně spíše zvýšíte vyplavování stresových hormonů organismem, a tyto hormony pak nejsou ničím jiným než převážně mužskými pohlavními hormony, jako je například testosteron a jsme opět v tom začarovaném kolečku, kdy přemíra tréninku a nevhodné cvičení vyplaví mužské pohlavní hormony, my se osypeme akné, případně nám začnou růst chloupky v obličeji a přestaneme ovulovat. Pro správnou funkci organismu je vhodné intenzivní kardio trénink vyvážit i nějakým jiným, jemnějším typem pohybu, třeba jógou.

Pokud se snažíte otěhotnět nebo jen ovlivnit průběh svého PCOS a normalizovat funkci svého organismu, jistě stojí uvedené body za vyzkoušení. Bude to tvrdá práce a jistě neuvidíte výsledky hned druhý den, ale věřte tomu, že trpělivost a disciplína se vyplácí, vidím to sama na sobě, když při dopisování těchto řádků koukám na svého synka, který mi tu krásně spí v šátku :-)
 

Proč nám lékař nemůže pomoci s léčbou PCOS?

10. května 2018 v 17:15 |  Léčba
Dnes jsem narazila na zajímavý článek, který pojednává o tom, proč si lékaři nevědí rady s tím, jak nás léčit. Lékař, ať už gynekolog či endokrinolog, má za úkol odhalit naši diagnózu. Avšak ve svém portfoliu nemocí, které je schopný odhalit a léčit, jich má takové množství, že nám dokáže předepsat léky, antikoncepci či poslat na operaci, případně IVF, ale neporadí nám s výživou, zdravým životním stylem nebo sportem vhodným pro naši diagnózu. A nikdo z nás jim to nemůže mít za zlé, lékař není superhrdina, je to také jen člověk jako jsme my... Z mého pohledu by sice mohli být lékaři lépe informovaní, zvláště u diagnóz, které jsou více rozšířené, ale ve výsledku samotná léčba a to, jak ji pojmeme, je jen a jen na nás a náš lékař, i kdyby nám nakrásně nařídil nějakou dietu, tak nám nebude stát za zády, aby nás hlídal a kontroloval.. Je to o tom, zda svoji nemoc pod kontrolu chceme dostat nebo ne :-)

Pomoc tedy musíme hledat někde jinde, protože pokud máte nadváhu, tak vám lékař může jen doporučit, abyste zhubli změnou stylu stravování, ale není to nutriční poradce a určitě nemá prostudováno, jak konkrétně změnit jídelníček u PCOS. Ideální by samozřejmě bylo, aby bylo pár lékařů, kteří jsou zaměřeni jen na PCOS, jiní se zaměřením třeba výhradně na endometriózu, ale nebudeme si nic nalhávat, tak to prostě nefunguje. I já si pamatuji, jak jsem byla rozčílená, když mi gynekoložka řekla, že mám zkusit jíst inositol a zkusit "nějakou tu jógu", čímž myslela tedy jógu hormonální. Ale čím více o tom uvažuji, tak tím více mi dochází, že mi vlastně řekla víc informací, než by musela a možná i víc než by mi řekl jiný gynekolog.

Článek, který vám dnes překládám je rozhovor s australskou lékařkou Clare, která sama trpí PCOS. Jak sama vypráví, menstruovat začala až v 15ti letech a cyklus neměla nikdy zvláště pravidelný. Řada žen s PCOS měla první mestruaci později než jejich vrstevnice a jejich cyklus bývá většinou od začátku nepravidelný. O tom, že trpí PCOS se dozvěděla teprve v okamžiku, když se snažila otěhotnět po jednom neúspěšném těhotenství, které zamlklo na konci 8. týdne. Její gynekolog jí řekl, že sice ovuluje, ale má příliš vysoké hodnoty Antimülleriánského hormonu (AMH)a bohužel je "štíhlý typ" PCOS, který je dle jeho slov hůře léčitelný.

Aby otěhotněla, byl jí předepsán letrazol, který podle některých zdrojů může mít u PCOS lepší účinky ve smyslu otěhotnění než clostilbegyt. Sama uvádí, že při prvním cyklu léčby měla velká očekávání a věřila, že vše dobře dopadne, jako všechny z nás, které se o miminko snaží či snažily a zkusily to pomocí léků. Bohužel, léky nezabraly. A proto se začala zajímat, zda je opravdu jedinou cestou k otěhotnění použití léků, a zda bude vůbec schopná miminko donosit bez potíží, když nemůže otěhotnět přirozenou cestou.

Jaké jsou důvody, proč nám nemůže náš gynekolog opravdu pomoci najít řešení, jak s PCOS zatočit? A věřte, není to proto, že by nám pomoci nechtěl, ale je to proto, že:
1/ Ve škole lékaři o PCOS učí jen velmi vzevrubně, vlastně jen natolik, aby byli schopni tento syndrom diagnostikovat. Pro důkladné porozumění by se lékaři museli studiu tohoto syndromu věnovat trochu více, což bohužel v množství různých diagnóz není možné. Nehledě k tomu, že jako typický příklad PCOS se ve škole uvádí obézní žena s nechtěným ochlupením na místech pro ženu netypických, se zvýšenými hodnotami mužských pohlavních hormonů, nepravidelnou menstruací a potížemi otěhotnět. Pro takové ženy je pak navržena léčba ztrátou tělesné hmotnosti, která je podmíněna změnou životního stylu.

2/ Lékař má na každou pacientku jen velmi omezený čas, který není dostačující na to, aby nám vůbec náš zdravotní problém pořádně vysvětlil, natož aby s námi měl čas projít třeba změny našeho životního stylu nebo stravování, které by nám s PCOS mohly pomoci.

3/ Lékaři mají jen velmi málo znalostí z oblasti výživy, pokud se sami o tuto oblast nezajímají ve svém volném čase.

4/ Řada lékařů není zastánci "přírodních" způsobů léčby. Funkční medicína se sice již postupně rozšiřuje, ale řada lékařů, které běžně navštěvujeme, nejsou většinou příznivci léčby pomocí přírodních preparátů, přitom právě přírodní a funkční medicína by mohla být klíčová pro léčbu většiny chronických onemocnění, jako je například PCOS. Pokud tedy nechcete být odkázané pouze na léky, musíte si většinu informací o PCOS zjistit samy a pak poslouchat svoje tělo, co mu dělá dobře a co naopak ne a takto najít ideální způsob, jak sama sobě pomoci. Bohužel, jak sama vím a jak už jste zjistily i některé z vás, v češtině se informace o léčbě PCOS hledají relativně špatně, a pokud neovládáte dostatečně dobře angličtinu, jste odkázané převážně na to, co se píše na internetových diskuzích nebo doufáte, že vám něco doporučí váš lékař.

5/ Lékaři znají pouze jeden typ PCOS, příliš se nezajímají o to, že to není pravda a že i PCOS může mít rozličné formy u různých lidí, jako tomu bývá u jiných onemocnění. Pacientky s PCOS mohou mít navíc často i problémy s lupénkou. Léčba je pak velmi individuální, žena od ženy. Zlatým standardem v léčbě je změna způsobu stravování, zejména vyřazení mléčných produktů, lepku a cukru. V některých případech, jako je tomu třeba u Clare, je však potřeba vynechat i vajíčka. Clare se chtěla zbavit naráz PCOS i lupénky, zjistila proto, že krom výše uvedených potravin, se musí vzdát i lilku, paprik, rajčat a brambor. Pro optimální léčbu si pak musíme najít i správný druh cvičení, který bude vyhovovat právě nám a našemu tělu.

6/ My pacientky, si přejeme rychlé vyřešení našeho problému. Přiznejme si, nečekáme pouze zázračné rychlé řešení od lékařů, ale přejeme si, abychom i my samy zvládly náš problém vyřešit v co nejkratší době. V současnosti je většina chronických onemocnění způsobených zejména špatným životním stylem, ale i když to my jako pacineti víme, tak to odmítáme akceptovat a neřešíme, že bychom neměly konzumovat alkohol či kouřit. Lékaři nám i pomoci chtějí, ale ne všichni pacienti jsou ochotní dodržovat rady, které nám lékař dá. Někteří z nás totiž hledají převážně onu zázračnou pilulku, která vyřeší naše problémy za nás, bez toho, abychom museli měnit životní styl, způsob stravování nebo nedej bože, abychom museli začít sportovat. Bohužel pro PCOS zatím žádná zázračná pilulka nebyla vynalezena, a jelikož se jedná o hormonální poruchu, nebude ona pilulka samotná stačit ani v době, až bude vynalezena, bez změny stravování a správně zvoleného pravidelného pohybu nad PCOS nezvítězíme!

Začněme se více spoléhat na sebe, začněme samy hledat cestu, jak s PCOS zamávat a nespoléhejme na to, že nám pomohou lékaři, protože celé rozhodnutí, zda to chceme zvládnout nebo ne, je stejně jen a jen na nás.

Další články


Kam dál

Reklama