Naše střevo

29. června 2016 v 5:58 |  Dieta
Dnešní článek bude trochu z jiného soudku.. Opět se vrátím k tématu naše střeva. Jistě si pamatujete, že v jednom z mých předchozích příspěvků jsem se zmiňovala o prospěšnosti konzumace probiotik a střevní mikrobiom jsem již nakousla. Dnes si jen zopakujeme základní fakta a vypíši vám seznam probiotických i prebiotických potravin, které byste měly zařadit do svých jídelníčků.

Spojitost mezi střevní mikrobiotou a PCOS zatím není zcela probádána. Když si zadáte tato dvě hesla do vyhledávače vědeckých publikací PubMed, zjistíte, že na toto téma byly dosud napsány pouze 4 práce (údaj platný ke dni 22.června 2016). První článek na toto téma z roku 2012 předpokládá, že naše špatné stravovací návyky způsobují nerovnováhu v naší střevní mikrobiotě a takto zapříčiňují zvýšenou propustnost střeva, přes jehož stěnu pak snáze procházejí lipopolysacharidy z Gram-negativních bakterií do systémové cirkulace. Prostup lipopolysacharidů do střeva pak zapříčiní aktivaci imunitního systému a inzulinových receptorů a vyplavení více inzulinu do cirkulace. Inzulin pak zapříčiní zvýšené vyplavení mužských pohlavních hormonů a narušuje správný vývoj našich folikulů. Vědci se proto domnívají, že nerovnováha ve střevní mikroflóře zapříčiňuje všechny tři základní symptomy doprovázející PCOS, tedy nepravidelnost nebo chybějící cyklus, zvýšenou produkci mužských pohlavních hormonů (a tím pádem akné a nechtěné ochlupení) a vývoj mnohačetných drobných cyst na našich vaječnících.

Studie na myších, kterým byl uměle způsoben syndrom PCOS, prokázala, že složení střevní mikrobioty u myších s PCOS a zdravých myší je odlišné. K normalizaci střevní mikrobioty a vymizení symptomů PCOS došlo díky transplantaci fekální mikrobioty ze zdravých myší nebo po transplantaci Lactobacillu. No, nebudeme si nic nalhávat, ale nějak bych se moc nehrnula do toho, aby mi někdo transplantoval fekální mikrobiotu od nějaké cizí ženy. Tudíž asi nemám moc na výběr a měla bych se zaměřit na podporu mých střevních Lactobacillů. Toho lze samozřejmě dosáhnout tím, že budu jíst stravu bohatou na probiotika a prebiotika.

Probiotika - psala jsem o nich již zde. Definice dle wikipedie je: "Probiotikum je živý organismus přidávaný do potravin či krmiv, který má příznivě ovlivnit zdraví konzumenta zlepšením rovnováhy jeho střevního mikrobiomu."
Jako vhodné probiotikum mohou krom tabletek posloužit fermentované potraviny. Nejsnáze seženete kombuchu - v každém obchodě se zdravou výživou, jen si dejte pozor na obsah cukru. Kysané zelí je plné vitamínu C a při fermentaci v něm vzniká plno bakterií, pokud máte možnost, udělejte sis jej samy doma třeba podle tohoto receptu. Velmi oblíbenou a zdravou pochoutkou jsou pickles, stejně jako v případě zelí při jejich procesu "zrání" vznikají střevu prospěšné bakterie, kterými můžeme obohatit náš mikrobiom (recept zde). Další skvělá věc je jogurt, pokud nechcete mléčný, tak můžete pořídit sójový nebo kokosový. Případně jej můžete zkusit vyrobit doma, pokud máte jogurtovač. Tady v Americe kokosové jogurty prodávají v obchodě, takže budu muset proces výroby zpátky doma zase oprášit, neb jsem již zkoušela jogurt připravovat 2x a ani jeden pokus nevyšel dle představy. Pokud si potrpíte na asijskou kuchyni, tak si dejte určitě Miso polévku. Dále můžete vyzkoušet tempeh, což jsou vlastně fermentované sojové boby, a nebo typickou korejskou pochoutku Kimči, což je vlastně opět fermentované zelí. Já se nyní snažím pít denně 250 ml kombuchy. Pro další inspiraci na kvašené potraviny a obohacení vašeho střevního mikrobiomu doporučuji blog A dá se to zkvasit, kde najdete jistě spoustu informací a receptů o tom, co se dá všechno zkvasit a jak na to.

Aby se našemu střevu a potvůrkám v nás dobře dařilo, tak nejde jen o to, abychom je tam dostaly, ale také o to, abychom je pořádně vyživovaly a tím pádem si je udržely přesně tam, kde potřebujeme. Proto musíme jíst i potraviny, které nazýváme jako prebiotika. Opět si dáme definici dle wiki: "Prebiotikum je nestravitelná složka potravin, která podporuje růst nebo aktivitu střevní mikrobioty a zlepšuje tak zdravotní stav konzumenta."
Jako prebiotikum tedy můžeme použít veškeré druhy ovoce a zeleniny, protože vláknina v nich obsažená je skvělé palivo pro náš mikrobiom. Mezi 8 nejpřekvapivějších prebiotik pak řadíme česnek, který pomáhá i k množení našich bakterií. Dále sem patří ředkvičky, topinambur, který je bohatý na inulin (ten můžeme mimo jiné najít i v cibuli), pórek, který kromě vlákniny a flavonoidů obsahuje i vitamín A a hořčík. Zajímavou rostlinou je jicama, která je původem z Mexika a konzumuje se její na inulin bohatá hlíza. Další u nás již rozšířenou a skvělou potravinou je chřest, který je bohatý na živiny a opět obsahuje inulin. Mezi typicky českou zeleninu pak patří mrkev a řekněte mi, která z vás nemá mrkev ráda? Mrkev je prostě skvělá! A náš výčet by nebyl kompletní bez kurkumy, která je známá díky svým protizánětlivým účinkům, a slouží jako skvělé koření.

Myslím si, že tento článek by vás alespoň trochu mohl nahlodat k tomu, abyste správně pečovaly o své střevo a ty mikroskopické tvorečky, kteří v něm žijí. Osobně si myslím, že je lepší je tam dopravit kombinací různých potravin než nějakou fekální transplantací.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama