Rozum do hrsti

8. ledna 2018 v 16:22 |  Snažíme se o mimi
Dnes jsem měla v plánu přeložit jeden vědecký článek, který vyšel v prosinci a týká se prospěšnosti různých typů cvičení u PCOS, ale nakonec jsem se rozhodla, že to nikam neuteče, a že se s vámi dnes podělím o své postřehy z minulých dní.

Tím, že už jsem doma na mateřské a předtím jsem ještě v práci dočerpávala dovolenou, tak se mi najednou dostává více času, který trávím různým brouzdáním na internetu, některé toto brouzdání je přínosné, jiné je prostě akorát žroutem času. Nicméně jsem si nemohla nevšimnout, jak se PCOS a jiné potíže spojované s poruchou plodnosti hojně propírají na různých diskuzních fórech jako je modrý koník nebo emiminko. Vím, že pokud žena chce miminko a nemůže otěhotnět, tak je to frustrující, člověka to strhává, má často špatnou náladu, často je i na dně.. Prošla jsem si tím.. Více než dva roky jsem si dávala za vinu, že jsem špatný člověk, a že proto nemůžu otěhotnět..

Nakonec jsem dokonce skončila i u psychoterapeuta, za kterým jsem šla s tím, že mě nejvíce trápí to, že nemůžu otěhotnět, ale po několika sezení jsme zjistili, že to vlastně není můj hlavní problém, že mým problémem je, že nemumím nechat věci jen tak odejít. Uvědomila jsem si, že jsem se dostala do stadia, ve kterém ani nevím, co bych si s miminkem počala. Opravdu by mě pozitivní výsledek těhotenského testu ze dne na den, z hodiny na hodinu změnil na tolik, že bych začala okamžitě myslet pozitivně? Nebo budu pak pořád jak na drátkách a sledovat ty příznaky, které by mohly značit, že je něco v nepořádku a budu se i s pozitivním testem v ruce denně stresovat??? A že se stejně budu pořád dokola vracet zpátky k věcem, které se mi nepodařily a utvrzovat sama sebe v tom, že se nepodaří?

V první řadě si tedy myslím, že bychom se nad sebou měly každá zamyslet, nad naší situací.. Říci si, proč vlastně miminko chceme a co se stane, když na něj budeme muset nějakou dobu čekat. A rozhodně bychom se měly vyvarovat diskuzních fór, kde ženy prahnoucí po dětech vypisují svoje negativní zkušenosti, ovšem bez nabídky řešení, jak z toho cyklu ven. Co by šlo udělat jinak? Při pokusu o otěhotnění totiž nemůžeme vinu svalovat na nikoho jiného, ani na našeho lékaře. V první řadě bychom se totiž měly zamyslet nad sebou, problém často začíná u nás, v našich návycích, v našich stereotypech. A čím delší dobu nám trvá než najdeme ten vytoužený pozitivní těhotenský test, tím více se nám toto všechno vrývá pod kůži a hluboko do naší hlavy..

Další věc, která mě na těchto diskuzích až vyděsila je to, jak si některé z nás zahrávají se svým zdravím!!!! Zejména pak když se přes tato diskuzní fóra snažíte koupit nespotřebované léky na vyvolání ovulace od jiných, zejména pak clostilbegyt. Uvědomte si, že v první řadě, musíte být zdravé a spokojené samy se sebou, a že léky na vyvolání ovulace jsou NA PŘEDPIS!!! zřejmě z nějakého důvodu!!! Proto pokud chcete začít se stimulací ovulace, navštivte svého gynekologa. Doplatek na lék na předpis je pár korun (tuším, že asi tak 40-60 Kč) a hlavně budete pod neustálým dohledem a tím pádem nehrozí, že by došlo k přehnané stimulaci vaječníků, která by vám mohla ublížit. Zdraví máme jen jedno, pokud chceme vychovávat miminko, musíme si svoje zdraví šetřit, ať si miminko můžeme užívat a věnovat se mu. Pokud proběhne stimulace pod dozorem lékaře, tak máme jistotu, že u nás daný lék zabírá, lékař zjistí, kolik vajíček daný měsíc uzrálo, odhadne, kdy je vhodné mít pohlavní styk, případně uvolnění vajíčka do vejcovodu a tím pádem ovulaci vyvolá pomocí injekce s hCG.

Ovšem sama za sebe a ze své zkušenosti bych stimulaci za pomocí lékaře opravdu oddálila, co to půjde. Problémy s otěhotněním jsou u ženy prokazatelné až po jednom roce nechráněného pohlavního styku, který je na programu 2-3x týdně.

Poslední věc, která mě velmi udivuje je fakt, že raději do sebe budeme cpát horem dolem různé preparáty a léky, aniž bychom jakkoliv změnily svůj životní styl.. Ano, problémy s pravidelnou menstruací a neovulační cyklus sám o sobě značí, že otěhotnění nebude snadné, ale co náš jídelníček? Vážně si myslíme, že když nebudeme konzumovat ovoce, zeleninu, nebudeme jíst pravidelně a nebudeme se vůbec hýbat, tak nám pomůže k miminku zázračná pilulka nebo čaj? Ano, naše kamarádka otěhotněla na první pokus hned při první ovulaci, kterou se rozhodla sledovat. Má naše kamarádka PCOS? Pokud ano, tak měla možná hlavně štěstí. Nesmíme také zapomínat na fakt, že hodně žen otěhotní v první cyklu po vysazení hormonální antikoncepce, kdy je tělo vlivem prášků celé zmatené, odovuluje a pak si teprve uvědomí, že už není pod vlivem hormonů a začne se chovat zcela jinak..

Pokud chceme opravdu otěhotnět a víme proč, tak se prosím nejprve zamysleme nad tím, co jsme pro naše miminko ochotné udělat. Změna životního stylu by měla být základem. Vyřazení kupovaných hotových jídel, sladkých limonád, bílého pečiva bez jakékolik výživové hodnoty, by mělo být základem. Na stejné úrovni by pak měl být pravidelný přiměřený pohyb, který nám pomůže zhubnout, udržet zdravou váhu a hlavně vytvořit dostatek svalstva, které budeme v těhotenství potřebovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fiona95 Fiona95 | 9. ledna 2018 v 10:29 | Reagovat

Dobrý den,
souhlasím s příspěvkem, co jste napsala. S manželem se snažíme o miminko teprve dva měsíce. Mám diagnostikované PCOS, ale také jsme oba obézní. Najeli jsme na zdravý životní styl, tak doufáme, že nám to vydrží. :-) Paní doktorky jsem se ptala, jak je to s hubnutím. Ta mi řekla, že ženy s PCOS mají velice těžké zhubnout a měly by hubnout pod dohledem lékaře. Tak uvidíme, jak se bude dařit mě :)

2 Janča Janča | Web | 9. ledna 2018 v 21:17 | Reagovat

[1]: Dobrý den, velmi mě těší, že jste se rozhodla pro změnu životního stylu a moc držím palečky, aby jste se s manželem úspěšně dočkali vytouženého miminka. Důležitá je pevná víra a pozitivní nálada ;-)

3 Dana Dana | 1. března 2018 v 15:16 | Reagovat

Skvely clanek. Take mam PCO a zacali jsme se snazit teprv pred mesicem. Zminovane weby jsem take procitala a propadala beznadeji. Kazda hormony,IVF a nic nefunguje. Kolikrat jsem z toho byla uplne na dne. Pak jsem radeji prestala cist a necham to na prirode. Treba me jednou taky leky cekaji,ale cvicim,zkousim bylinky,jogu,vitaminy a pohodu. Vesele pribehy nema nikdo tendenci psat. Uz se nechci desit temi nejhorsimi. Treba tak nedopadnu :-)

4 Janča Janča | Web | 1. března 2018 v 18:49 | Reagovat

[3]: Beznadeji rozhodne nepodlehejte. Pozitivni pristup v mem pripade prinesl uspech, ktery mi ted uz temer tri tydny nenecha poradne vyspat :-D chce to jen cas a verit, protoze i ten pribeh s veselym koncem muze nastat, ja jsem toho zivym dukazem a dostala jsem zpravy od dvou mych ctenarek, kterym se rovnez zadarilo ;-) drzim palce ;-)

5 Dana Dana | 1. března 2018 v 19:47 | Reagovat

Dekuju moc :-) a take ti preju at je vse v poradku a miminko zdrave :-) . Ja jsem si to ani zprvu neuvedomila, az partner me upozornil, ze z toho blbnu. Uz jsem jen vysilovala a panikarila. A mel pravdu, hltala jsem snad 200 stranek diskuzi, jeden spatny pribeh za druhym. Ale je fakt, ze jakmile na tech strankach nekdo zacal s alternativou (hormonalni joga,bylinky), bylo to hned smeteno... Ja uz znam diagnozu 3 roky. Snazim se dostat pod kontrolu, zkousim co zabira a co ne, vim uz jake bylinky mi nesedi a jake maji efekt, co strava a pohyb. A taky verim v dobry konec. I kdyz vim,ze na ceste za mimi jsem na zacatku a budou tezke chvile, nechci to vzdat a kyvnout hned na IVF. Je to business, dost deti mohlo prijit prirozene. Uvidime. Ale mam moc rada tve stranky, inspiruji me :-)

6 Janča Janča | Web | 2. března 2018 v 9:36 | Reagovat

[5]: Moc děkuji. Já diskuze raději ani moc nečetla, přisly mi hodně depresivní, a hlavně když se člověk podívá na časy, jak tam ty jednotlivé komentáře přistávaly, tak jsem si říkala, zda vůbec ty ženské dělají něco jiného než sedí u počítače a píšou komentáře na téma, ke kterému si ani nepřečetly nic, co by bylo vědecky podložené. Vlastně i to byl jeden z impulzů, proč jsem začala psát - aby existovalo jedno místo, kde budou nějaké rozumné informace a ne zkušenosti ženských, které se zoufale hlava nehlava řítí za vidinou miminka a nejsou schopné kvůli tomu změnit nic ze svého dosavadního životního stylu. Já IVF taky oddalovala, co to šlo, pak jsem si vloni touhle dobou zaplatila zálohu na zářijový zájezd do Nepálu s tím, že IVF proběhne po návratu. No a nebyl ani Nepál, ani IVF :-) Držím palce ;-)

7 Dana Dana | 4. března 2018 v 12:07 | Reagovat

Je skvele,ze sranky vedes a pises zde info. Ja si hodne ctu ruzne zahranicni studie,vyzkumy a nikde jinde krom tveho blogu v CR nejsou tyto informace k dispozici. Pokud nekdo neumi dobre anglicky,tak se k nicemu nedostane. Takze jsem moc rada,ze pomahas takto ostatnim. Na ceskych webech je vseho minimum.Hlavne o tech alternativnich cestach. Tento blog ma smysl, bude fajn, kdyz budes pokracovat. Nejsmutnejsi mi na vsem prijde to, ze v CR dostaneme diagnozu, jako reseni na chvili hormony a pak super IVF a dal se zase nic neresi. Plodnost je jedna vec,ale PCOS ma preci jen i jine zdravotni dusledky, ktere bychom my s touto diagnozou mely resit. V zahranici je toho plno, hlavne dulezite info, ze se da diagnoza dostat pod kontrolu, ze jde ruku v ruce se stravou, pohybem a tady u nas nic moc.

8 Dana Dana | 5. března 2018 v 13:53 | Reagovat

[6]: Jani a jeste bych se zeptala. Jaky mas vysledek z hormonalni jogy? Byla jsem na kurzu, ale pak jsem nemohla cvicit (operace ramenniho kloubu). Ted se chci vratit ke cviceni.

9 Janča Janča | Web | 6. března 2018 v 15:34 | Reagovat

[8]: Danco, vysledek meho sestimesicniho cviceni hormonalni jogy se jmenuje Mikulas a v nedeli mu byli 3 tydny, ted mi akorat usnul v naruci po krmeni :-) takze ja za sebe doporucuji ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama