Jak na laktaci s/i bez PCOS

29. března 2018 v 14:05 |  Snažíme se o mimi
Mému chlapečkovi bude už 7 týdnů, neuvěřitelné. Před rokem touhle dobou jsem se těšila na zájezd do Nepálu a smutnila nad tím, že po Nepálu mě čeká IVF, kterému jsem se chtěla vyhnout. Také už jsem dva měsíce pravidelně cvičila hormonální jógu a těšila se z přirozené menstruace bez jakýchkoliv tabletek. V průběhu června mi začalo být trochu nevolno, a pak koncem měsíce přišel pozitivní těhotenský test a vlna euforie. Za nedlouho poté jsem zrušila plánovanou cestu a těšila se na miminko.

V ten okamžik přišla první chyba, kterou jsem udělala - měla jsem strach, že moje miminko bude špatně prospívat a mít alergii na lepek a mléko, když ani jedno nemám ve svém jídelníčku, a proto jsem v menší míře oboje zase do jídelníčku zařadila. Pravda je taková, že jsem to dělat nemusela a hlavně ani neměla. Ale to vím až nyní po porodu. Navíc doba, po kterou jsem opět konzumovala vše, byla pro mě tak dlouhá, že si vlastně jen matně pamatuji, co jsem jedla před těhotenstvím.

Druhá chyba, kterou jsem mohla teoreticky udělat, ale naštěstí jsem si to uvědomila za včasu, byla, že bych si nevzala s sebou nikoho k porodu. Ale přesvědčila jsem manžela, že jsme díte spískali dohromady, takže bychom měli být oba přítomní i u jeho narození. Manžel se ze začátku bál, že budu z toho porodu ve stresu a budu na něj ošklivá (což občas umím velmi pěkně), ale opak byl pravdou. Vybrala jsem si k porodu pražského Apolináře a nebyla to úplně nejšťastnější volba. Na předporodním kurzu vám sice slíbi lahvev vody a jak se o vás bude starat jedna porodní asistentka, pokud stihnete odrodit během jedné směny. Ovšem pravda je taková, že vodu jsem nedostala (naštěstí jsem měla svoji) a asistentka mě chodila kontrolovat jednou za čas. Nebýt manžela, který mi tedy vodu podával a otevíral, protože mi špatně napíchli kanylu a já nemohla téměř hýbat levou rukou, tak se ani nenapiju. A ležela bych na porodním boxu sama, opuštěná. Navíc asistentka byla v práci první den po dovolené a vysloveně se tvářila, že jí můj porod obtěžuje.

Další chybou bylo to, že jsem si dopředu nezjistila, co všechno můžu udělat pro to, aby moje laktace naskočila co nejdříve. Teď už vím, že jsem s sebou měla mít v porodnici odsávačku, ideálně novou. Jak jsem se totiž dozvěděla od laktační poradkyně, motory odsávaček jsou dělané tak, že výkon se po roce zmenšuje a odsávání pak již není efektivní. Také nyní vím, že jsem svého chlapečka měla k prsu přikládat pokaždé, když plakal, a že jsem měla sestřičku s dudlíkem poslat do háje. A po každém přiložení jsem měla ještě stimulovat obě prsa odsávačkou, alespoň 5 minut. Také jsem si měla do porodnice vzít více balené vody, ideálně dvě lahve na den.

Další chyba byla, že když už jsem neměla nic načteno, že jsem si nedomluvila laktační poradkyni. Sice to něco stojí a říkáte si, že v porodnici přece laktační sestry jsou. Ale třeba u Apolináře nejsou úplně kvalitní, protože ukázku kojení bych si představovala trochu citlivěji než násilné natlačení dítěte k prsu se slovy - tohle je prso, tohle dítě a takhle to pasuje dohromady. Navíc každodenní kontrola vaši prsou byla pro mě docela ponižující, když vám sestry mačkají bradavky, a pak řeknou, jo už mléko je, tak přkládejte. Bohužel pořád se drží zkostnatělých pravidel, že máte přikládat pouze jednou za 3 hodiny a máte si to stopovat, takže dítě nemáte mít přiloženo déle než 5 minut u každého prsu. Je to blbost. Přikládejte určitě k oběma prsům, ale nechte tam to dítě tak dlouho, jak chce. Jakmile miminko brečí, klidně přiložte, je jedno, že naposled bylo přiložené před hodinou a ne před třemi. Řiďte se instinktem. V bříšku se miminko mohlo přes pupečník taky nadlábnout, kdy chtělo a určitě nemělo stopky, aby hlídalo, zda už je to tři hodiny od posledního krmení a zda opravdu jí pouze 10 minut. Já si tohle bohužel neuvědomila.

A chybou nejzávažnější bylo, že jsem dovolila, aby mě v porodnici navštívil i někdo jiný než můj manžel. Pokud se na návštěvy těšíte, tak směle do toho. Ale uvědomte si, že budete po porodu unavené, nevyspalé. Možná budete na pokoji s maminkou, která bude mít několik návštěv denně, možná bude ta maminka tak drzá, že si bude zvát návštěvy i mimo návštěvní hodiny, jako druhá maminka, která se mnou ležela na pokoji. Ono totiž návštěvní hodiny platí nejen pro pokoje klasické, ale i nadstandardní, což si některé paní asi neuvědomují.

Já se při pokusech o kojení mého chlapečka před lidmi, co se tam střídali na návštěvách, cítila velmi nesvá. První miminko je pro mě velká novinka, spousta nových věcí, které se učím a měla bych zvládat. Kvůli únavě a také ze zdvořilosti jsem proto dovolila, aby mě nacštívili manželovi rodiče. To byla ta osudová chyba. Nutně si potřebovali mého dvoudenního chlapečka pochovat a téměř jim upadl na zem! Krom toho, že to byl den, kdy se mi začala konečně rozjíždět laktace a tímto se stopla, tak to beru jako den, kdy jsem selhala jako rodič. Byla jsem vyčerpaná a nezmohla se na slovo, vůbec jsem jim nic neřekla!!! Pořád to vidím před očima a nemohu na to zapomenout. Sice nějaké mléko mám, ale cožpak těch 5-10 ml může mého chlapečka nakrmit? Jakákoliv stresová situace vám mléko může stopnout nebo dokonce o něj můžete přijít, proto si předem dobře promyslete, koho v porodnici a během šestinedělí vidět chcete a koho ne. Nejde totiž jen o vás, ale jde hlavně o toho drobečka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama